právo - tématické články

Italské soudy velmi pečlivě posuzují odpovědnost instruktora v případech, kdy dojde k závažné újmě účastníka jejich kurzu či svěřence, a to již po dlouhá desetiletí. Rozhodovací praxe je tudíž bohatá a ustálená.

V desateru chování lyžaře FIS je uvedeno, že lyžař musí volit svou jízdní stopu tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním. Tato přednost níže jedoucího lyžaře však v žádném případě není absolutní, jak potvrzují případy z italské soudní praxe.

Itálie je známá jako země, kde se na bezpečnost při lyžování obecně velmi přísně dbá – běžně jsou přímo na svazích k vidění carabinieri, neobvyklý není ani zákaz jízdy ve volném terénu. Za mnohá nebezpečí totiž přímo či nepřímo ručí i provozovatelé lyžařských areálů.

Itálie zpřísnila pravidla pro lyžaře i areály: Od roku 2022 vstoupil v Itálii v platnost nový zákon, který v mnohém velmi podrobně stanovuje povinnosti lyžařů, skialpinistů, freeriderů nebo sáňkařů i lyžařských areálů.

Za opilost pokuta až 1 000 eur, méně zdatní by neměli sjíždět černou sjezdovku.
V jarním vydání SNOW 130 jsme se věnovali právním normám, které upravují lyžování v Česku. Nyní se podívejme, jaké změny nastávají od Nového roku – aniž by s nimi byla široká veřejnost v předstihu seznámena – v Itálii.

V dosavadních dílech tohoto seriálu jsme se zabývali případy lyžařských „nehod“, které skončily u soudu a často až po mnoha letech a odvoláních dospěly k závěru. Jedním z důvodů, proč jsou rozhodnutí jednotlivých soudů nižších stupňů značně protichůdná a nepředvídatelná, je i absence specifické úpravy lyžování v českém právním řádu. Podívejme se te...

Zástupci vlekařů a horských povolání chystají žalobu na ministerstvo zdravotnictví. To nadále omezuje nejen provoz lanovek a vleků, ale i třeba vzdělávání lyžařských instruktorů.

V jednom z krkonošských lyžařských areálů se v r. 2002 lyžaři přihodil vážný úraz poté, co při úhybném manévru na dojezdu sjezdovky vjel na dobře viditelnou hromadu sněhu v prostoru sjezdovky, přeskočil ji a zapadl do jámy s kamením a zbytky betonu, která se za muldou nacházela. Jako žalobce se domáhal náhrady škody ve výši téměř tři miliony korun.

V lednu 2002 se při nastupování na dětský lanový vlek zranila šestiletá lyžařka. Lano ji vtáhlo do poháněcího soukolí vleku a de facto jí amputovalo palec pravé ruky. Provozovatel lyžařského vleku byl následně zažalován.

V druhé polovině 90. let se v krkonošském středisku zranila lyžařka, když po výstupu ze sedačkové lanovky uklouzla po vrstvě ledu na výstupní plošině a následně spadla z výstupní plošiny na svah, čímž si přivodila frakturu bederního obratle.

Kuriózní průběh měl případ srážky na sjezdovce v Krkonoších z r. 2016, při němž sražená lyžařka utrpěla vážné zranění. Soud obviněného nejprve zprostil obžaloby, následně jej však téměř poslal do vězení.

Na okolnostech vedoucích k úrazu lyžaře může mít – přinejmenším domnělý – podíl i provozovatel areálu, na němž se poškozený domáhá kompenzace újmy na zdraví. Soud pak zkoumá, zda provozovatel splnil prevenční povinnost, tedy zda udělal vše pro to, aby se „nic nestalo“.

Lyžování se ve většině zemí řídí společnými pravidly FIS, známými jako desatero. Jaké jsou nejdůležitější a v jakých se nejčastěji chybuje? A jak by se měl chovat na sjezdovce lyžař, využívající naplno vlastností moderních carvingových lyží?

I když povinnost řídit se desaterem pravidel FIS platí pro všechny lyžaře a snowboardisty, při organizovaném tréninku závodníci spoléhají na to, že trať je dostatečně zabezpečena, a tedy „volná“. Má v tu chvíli závodník „právo“ zanedbat pravidlo, přikazující přizpůsobit způsob a rychlost jízdy vzdálenosti, na kterou vidí?

Ne vždy musí platit očekávání, že dobrý lyžař je potenciálně méně nebezpečný než lyžař nezkušený. Naopak vyspělí lyžaři se častěji nechají unést rychlostí, přičemž neštěstí pak může být dílem okamžiku – pokud nevyvinou dostatek předvídavosti a zejména ohleduplnosti. Při rychlé jízdě si proto musíme být stoprocentně jisti volnou tratí. Musíme být vž...

Při střetu lyžařů na sjezdovce je často řešenou otázkou, podle čeho posuzovat zavinění nehody. V českém soudnictví se dá za přelomové považovat usnesení z roku 2005, které jako závazné určilo tzv. desatero FIS.