Rakousko 
Heiligenblut - lyžování
Na úpatí nejvyšší rakouské hory Grossglockneru neleží prominentní letovisko, jako je tomu v případě slavných švýcarských či francouzských vrcholů. Heiligenblut není Chamonix ani Zermatt, je to malá horská vesnička s kostelíkem a několika hotely v surové, vysokohorské krajině na konci světa, kde lyžaři najdou opravdový klid.
Jižní svahy dvouapůltisícového Scharecku a téměř třítisícového Hochfleissu nad Heiligenblutem jsou poměrně rozsáhlým územím, jen řídce využitým sjezdovkami. Sjezdovky jsou členité, neposedné a sportovně skloněné, žádné zplanýrované dálnice, ocení je tedy hlavně náročnější lyžaři. Freestylisté tu sice nenajdou žádný uměle vystavěný snowpark, zato obří přírodní „snowpark“ s množstvím muld, žlábků i kaňonků. Volný terén je za příznivých sněhových podmínek eldorádem freeridu, který se sice věhlasem ani nepřibližuje třeba Arlbergu, o to je však komornější.
Ze Scharecku (2 606 m), který je z Heiligenblutu
zpřístupněn dvěma sekcemi čtyřmístné kabinky, padá po spádnici ve
sportovním sklonu a v solidní šíři červená trať, později
přecházející v klidnější modrou, která se širokým traverzem vrací k
mezistanici Rossbach (1 752 m). Z vrcholu za hřeben
odbíhá další červená, která podél zrušeného vleku Seppenalm uhání ve
svižném a mírně proměnlivém sklonu k horské chatě
Tauernberg, odkud pokračuje jako velmi rychlá modrá
anebo lehce sportovní červená až k parkovišti na úrovni mezistanice. Do
údolí přímo k nástupní stanici kabinky v
Heiligenblutu (1 301 m) sjíždí lesem červená
trať s krátkými hangy a užšími traverzy.
Po západním svahu Scharecku se podél moderní kabinkové lanovky Panoramabahn
řítí nepravidelně upravovaná, krátká, ale mimořádně strmá černá
trať s červenou variantou v podobě serpentinovitého objezdu, po spojení
tratě už klidně míří na louku Fallbichl, kde se
setkává – v zimě s uzavřenou – vysokohorskou silnicí pod Grossglockner.
Z protilehlého pahorku Viehbühel (2 420 m),
dostupného vlekem, stéká podél silnice středně široká, lehce
serpentinovitá modrá trať, v okolí je pak nenáročný, přehledný a hravý
volný terén.
Z mezistanice Russbach je unikátní tunelovou kabinkovou lanovkou přístupná
sousední lokalita Fleissalm. Ze Scharecku je možné do ní sjet po
neupravované ski-route s 800m převýšením, sjezd však končí cca 300 m pod
nástupní stanicí sedačky.
Pod vrcholem Hochfleiss (2 902 m) se rozprostírá
horský kotel s 1 100m převýšením, obsloužený krytou sedačkou a dlouhou a
strmou kotvou. Z vrcholu roluje po hřebeni neposedně proměnlivá sytě
červená vyhlídková trať, která se na úrovni vrcholového vleku vlévá do
modře značené, ale velmi svižné a jemně terénně členité tratě,
pokračující na Fleissalm (1 809 m), po opačné
straně vleku padá přehledným kotlem neupravovaná ski-route. Od horní
stanice sedačky Fleiss stéká po horské louce ještě jedna proměnlivá
červená trať.
Kromě páteřních kabinkových lanovek je v areálu jediná (a pohodlná) sedačka, doplňkem jsou pak dlouhé a vcelku strmé vleky.
Na svazích jsou roztroušené malé a malebné dřevěné horské chaty (Spatzlalm, Tauernberg, Fleisskuchl), žádné samoobslužné „tácovky“.
Malé turistické letovisko Heiligenblut, umístěné na trase vysokohorské silnice Grossglockner Hochalpenstrasse (v zimě uzavřena), má poměrně skromnou ubytovací kapacitu. Jako snad každé místo „na konci světa“ má Heiligenblut genius loci, který ještě umocňuje přítomnost nejvyšší hory Rakouska Grossglockneru, ale třeba i kuriozní kabinková lanovka v tunelu, využívaném v létě jako vodovodní potrubí a v zimě jako spojení lyžařských lokalit Scharecku a Fleissalmu.
Při zimní cestě do Heiligenblutu od severu je potřeba „objet“ Vysoké Taury a pak se od jihu přes Lienz nebo Spittal an der Drau po horských silnicích vrátit zpět k hlavnímu hřebeni Taur. Nástupní stanice kabinkové lanovky se nachází přímo v centru vesničky, které je od bezplatného parkovacího domu vzdálené zhruba 300 m.
Gruň
